Spousta věcí mne už nesere.
Protože kdyby mě štvaly, asi bych právě teď kolem sebe kopal a řval jak tur.
Například - o pár bodů míň z testu, u kterého jsem popsal víc jak osm stran a stejně mám dvojku. Jo, některé věci... mne doopravy neštvou.
Ani nemohou.


Přemýšlím o založení nové rubriky.
Spíš Vám ale dám odkaz ke svému tumblr účtu, ať se na ty obrázky díváte tam. Co bych se znervózňoval.
Koneckonců mne Tumblr poslední dny perkérně vytáčí. Slíbil jsem Chňachmě, že pro ni postnu i ty obrázky, které tam mám neviditelné, aby se mohla kochat těmi úchvatnými chlapci, a ten pitomý server mi je odmítá načíst, takže jsem jich stihl přetáhnout jen asi 300 z dvou tisíc.
Opravdu odporně nudné.

Na škole opět jede Facebook.
Tváře mých spolužáků zjihly modří - chápe to někdo?

Včera jsem čistil akvárium.
Nová marima, která mi koupila matka, vypadají pro náročnou přepravu velice nemocně... doufám, že se vzpamatují. Snažím se jim vytvořit přijatelně smyslné prostředí pro existenci.
Vzduchování, světlo, občas do nich šprtnu aby se opalovaly z jiné strany. Romantika, chápete - ne?

Jo, já vím. Fotky slibuju už moc dlouho.
Jen je fascinující, že když z nich vymačkám vodu, jsou tak rozkošně tvrdé a drobné.

Objevil jsem skvělou novou skupinu.
Třba vás s ní v budoucnosti seznámím - bude to prča. Nebo tak nějak (slovník spolužáků dokazující nízkou vyjadčovací úroveň postrádám)... bohové.

Přemýšlím o tom, že někoho sbalím.
Jenže rusovlásky jsou u nás k nedostání. A jediný, kdo o mě má zájem, je doopravdy se ke mě nehodící dívka s vlasy dlouhými dva milimetry.
To je tak odporné...